Publikováno se svolením:
Chr. Hansen/A/S-10-12 Bøge Allé - DK-2970 Hørsholm, Dánsko -
Tel.: +45 45 74 74 74 - Fax: +45 45 74 88 88 - www.chr-hansen.com
Informace zde obsažené jsou podle našich znalostí pravdivé a správné a jsou poskytovány v dobré víře. Avšak nevyplývá z nich ani se z nich neodvozuje žádná záruka, garance ani možnost porušení patentu. Tyto informace jsou nabízeny výhradně pro vaše posouzení a ověření a nesmějí být kopírovány nebo jinak využívány bez předchozího písemného souhlasu společnosti Chr. Hansen.
Pro zdravou výživu jsou obecně prospěšné všechny zakysané mléčné výrobky. Jogurty mají proti zakysaným mlékům s mezofilními, tj. smetanovými kulturami výhodu v tom, že jogurtové bakterie procházejí celým trávicím traktem a jsou zdrojem enzymu beta-galaktozidázy, který napomáhá trávení mléčného cukru laktózy. Jogurty běžně obsahují desítky až stovky milionů bakterií jogurtové kultury, Lactobacillus delbruckii subsp. bulgaricus a Streptococcus salivarius subspecie thermophilus o nichž je známo, že se ve svých biochemických aktivitách podporují vzájemnou symbiózou.
Lze říci, že též jejich výsledný biochemický účinek je vyšší, než u jednotlivých kultur. Aktivní mléčné bakterie všeobecně brání přemnožení nežádoucích bakterií, například hnilobných bakterií, jednak díky tvorbě kyseliny mléčné, ale také dalších produktů, jejichž zkoumání stále pokračuje. Výsledkem je konkurence dobře definované kultury proti nežádoucím mikroorganismům, jejichž pomnožování a nebo aktivita je tak do určité míry snižována. Zvláštní skupinou jogurtů jsou výrobky obohacené o probiotické kultury, jako jsou bifidobakterie, Lactobacillus acidophilius, ale i vybrané kmeny Streptococcus thermophilus a další laktobacilové kultury, především Lactobacillus casei a jeho subspecies, pokud vykazují prokazatelné probiotické účinky.
Probiotické účinky jsou podmíněny schopností průchodu trávícím traktem , případně i jeho osídlením s tím, že konzumentovi přinášejí pozitivní přínosy pro správné životní funkce. Účinek probiotických bakterií je spojován s nápravou porušených rovnováh střevní mikroflóry, zejména po léčbě antibiotiky, snížením trávicích potíží při průjmech a nebo naopak při zácpách, nebo problémů s trávícími poruchami vlivem stáří. V literatuře je citován i vliv na snížení hladin cholesterolu a krevních triacylglycerolů, pozitivní vliv na imunitní systém, dokázaný vyšší odolností organismu proti studovaným infekčním zárodkům, ale také vyššími hladinami imunních globulinů a dalších obranných systémů, po příjmu probiotik.
Probiotické kultury brání vzniku škodlivých látek tvořených nežádoucí mikroflóry při trávení potravy, což je spojováno se sekundárním snížením rizikových onemocnění rakovinou a také se snižuje zátěž jater. Pro Bifidobakterie BB-12 a Lactobacillus La-5 bylo testem u laboratorních zvířat prokázáno omezení vzniku nádorového onemocnění přímo. Tyto údaje jsou prokázány pro používané kultury CH. Hansen, jak je doloženo publikacemi z pokusných sledování u pokusných zvířat a v některých testech také u lidí.
Probiotika – úvod
V našem střevním traktu hostíme celou škálu baktérií a existuje stále více vědeckých důkazů podporujících názor, že udržování zdravé střevní mikroflóry může poskytovat ochranu před zažívacími a střevními potížemi, včetně gastrointestinálních infekcí a zánětlivých střevních onemocnění. (Viz Mattilda – Sandholm a Saarela (2000).
Moderní životní styl je čím dál bouřlivější a stále více stresující, což může narušovat funkci baktérií v GIT (gastrointestinálním traktu). Odhaduje se, že průměrně jeden člověk z pěti pravidelně trpí nějakou formou problémů souvisejících s GIT. K těmto problémům může přispívat i strava bohatá na zpracované rafinované potraviny a naopak bylo prokázáno, že konzumace probiotik tyto problémy odstraňuje nebo pomáhá při jejich prevenci u všech věkových skupin v populaci (Alm et al. (1993), Black et al. (1989 &1995), Langhendries et al. (1995), Saavedra et al. (1994 & 1998).
Definice probiotika
Výzkumný blok „ProEUhealth“, který je součástí projektu financovaného EU a zkoumajícího vztah mezi potravou, střevními baktériemi a zdravím člověka, popisuje probiotika jako „živý mikrobiální potravní doplněk s příznivým účinkem na zdraví“
Kritéria výběru probiotik
Probiotika jsou vybírána na základě řady kritérií, jako je
- Bezpečnost
- Schopnost léčebného přínosu pro zdraví konzumenta
- Odolnost vůči kyselinám (umožňuje přežití v žaludku)
- Odolnost vůči žluči (umožňuje průchod tenkým střevem)
- Schopnost přežít v potravinách v dostatečném počtu až do konce jejich doby trvanlivosti
Trávicí systém
Primární funkcí trávicího systému je rozkládat složky potravy (bílkoviny, tuky a složené cukry), které by bez toho nemohly být vstřebány. Při trávení se tyto velké molekuly z potravy štěpí na menší molekuly (aminokyseliny, mastné kyseliny a glukózu), které pronikají skrz stěnu trávicí trubice do oběhového systému a ten je roznáší do celého těla. (Bourliox, P. 1999/2000).
Celý trávicí systém se nazývá souhrnně GIT. Jeho povrch má plochu cca 200 m2 a obsahuje GALT (lymfoidní tkáň sdruženou s gastrointestinálním traktem), což je největší imunitní orgán v těle. GIT také hostí 1 – 2 kg baktérií, jejichž počet dosahuje 1014 (100 000 miliard). Odhaduje se, že tlusté střevo zdravého dospělého člověka je osídleno 300 až 400 kultivačními kmeny a tyto baktérie mají schopnost ovlivňovat zdraví svého hostitele. Tyto baktérie žijí především v tlustém střevě.
Žaludek
Po požití přichází potrava nejdříve do žaludku, kde ji první stupně trávení připraví pro další zpracování v tenkém střevě. Do žaludku se vylučuje kyselina chlorovodíková a enzymy (proteinázy), které začínají potravu rozkládat. Proto je pH v žaludku velmi nízké, hodnoty se zde pohybují od pH 1 v prázdném žaludku do pH 3 – 4 po jídle. Prostředí s nízkým pH představuje první překážku pro přežití probiotických baktérií na jejich cestě GIT. Proto musí být účinné probiotikum schopné tuto zátěž v drsném prostředí žaludku snášet.
Tenké střevo (dvanácterník, lačník a kyčelník)
Po opuštění žaludku postupuje trávenina (částečně natrávená potrava) do tenkého střeva, kde jsou živiny vstřebávány do krevního oběhu. Aby se však velké makromolekuly polysacharidů, tuků a bílkovin rozložily, do dvanácterníku se vylučuje žluč ze žlučníku a pankreatické enzymy ze slinivky břišní, které zkapalněnou potravu dále štěpí, a ta se potom vstřebává v lačníku a v kyčelníku.
Žluč obsahuje kromě mnoha dalších složek také žlučové kyseliny, které jsou pro trávení a vstřebávání tuků v tenkém střevě nezbytné. Přídavek žluči a pankreatických šťáv zvyšuje pH tráveniny na 5 – 6, takže nízké pH už nepředstavuje pro přežití baktérií takový problém. Buněčná stěna baktérie se ale skládá z lipidových dvojvrstev, které se mohou působením žlučových kyselin rozpouštět a tak způsobit zánik baktérie. Proto je důležitou vlastností probiotika jeho schopnost přežít v přítomnosti žlučových kyselin.
Tlusté střevo
V tlustém střevě probíhají konečné fáze trávení, jejichž hlavním cílem je: regenerace vody a elektrolytů z odpadního materiálu, formování stolice a mikrobiální fermentace. V tlustém střevě žije přibližně 1014 bakteriálních buněk a je to cílový orgán pro probiotické baktérie.
V prostředí tlustého střeva je hodnota pH téměř neutrální a jsou zde anaerobní podmínky, takže, aby byla baktérie pro svého hostitele ku prospěchu, musí být schopná zde přežít a úspěšně konkurovat baktériím již přítomným. To se děje pomocí přichycení na sliznici nebo hlenovou výstelku tlustého střeva a jejich dočasnému osídlení.
Klíčové aspekty přežití a rozmnožování baktérií v GIT jsou založeny na jejich schopnosti:
- přežít v kyselém prostředí žaludku
- snášet působení žlučových kyselin v tenkém střevě a přilnout ke sliznici a/nebo vrstvě hlenu v tlustém střevě.
Lymfoidní tkáň sdružená s gastrointestinálním traktem (GALT)
Tkáň GALT ve střevní sliznici je zodpovědná za lokální i systémovou imunologickou funkci a chrání střevo před bakteriální infekcí.
V klcích tenkého i tlustého střeva sídlí celá řada lymfoidních buněk a asociovaných struktur s imunologickou funkcí, které nazýváme GALT. V nich existují dobře zformované agregáty lymfoidních buněk zvané „Peyerovy pláty“, které jsou považovány za spouštěcí místa slizniční imunity, protože obsahují B-lymfocyty. Zde se také produkují a vylučují primární imunoglobuliny, např. IgA.
Kromě zajištění imunologické ochrany také GALT brání přehnané obranné reakci na trávenou potravu a baktérie a tak umožňuje tolerovat velké množství cizorodých částic přítomných v GIT.